Jak pracovat se STUDEM, pocitem trapnosti a nepatřičnosti?

Nečekaně se při rozhovoru s kamarádkou otevřelo velké téma – STUD a TRAPNOST. Tohle téma jí spustilo mé sdílení fotek a videí, které zve do FB skupiny Královna noci.
Nestačím se divit, jak hluboce uložené máme přesvědčení o sobě samých.

„Když jen tak tančím pro srandu, třeba se svojí dcerou, tak je to v pohodě.
Jenže!
Když jsem tančila sama pro sebe na tvém workshopu, připadala jsem si trapně a styděla jsem se projevit, svůj autentický pohyb. Místo toho jasně slyším hlasy, které mi říkají, jak je trapné se nakrucovat a předvádět se“, říká kamarádka.
Uvědomuje si, jak moc umí hrát divadlo sama před sebou a taky před ostatními. Na povrchu silná, krásná žena a podnikatelka. Vevnitř jemná, zranitelná holčička s pocitem trapnosti a studu.

Potřebovala jsem si udělat další průzkum a narážím na další příběh.

Další klientka se mi svěřuje: „Eli, občas si potřebuju tak moc zatančit i doma, abych se uvolnila od napětí a shonu.“ Naráží však na hlasy svých pubertálních dcer: ,,Mami co to tady předvádíš?!”
Cítí stud a odsouzení, i když jí mozek říká, neřeš to, jsou to puberťačky. Stejně to bolí a neví vlastně proč.
Může si to pamatovat její tělo, které zažilo na vlastní kůži ponížení a stud.
Pamatuji si na její maminku, jak jí bouchne do zad a zavelí ,,narovnej se”. Její tělo se celé zatřese a jde do ještě většího obranného shrbení. Pochopitelně, že to bylo v pubertě. Období, kdy jsme tak zranitelné.

Tyto příběhy mě opět navádí na téma studu z pohledu úrovní vědomí, se kterým jsem se seznámila před lety na semináři MUDr. Pavla Nývlta.

Dotýkám se radosti a pocitu uvolnění, přijetí a stavu obrovské lásky. Zažila jsem ale i hluboký propad, když jsem měla pocit, že můžu, že jsem v bezpečí a můžu se plně projevit.
V té nejčistší radosti jsem se projevila před mužem, který mě pozval na rande. Zareagoval velmi pohrdavě ,až oplzle: “ Tohle jako ty děláš, takhle se předvádíš?“ Přitom jsem vnímala v jeho hlase vzrušení.
Tato událost spustila v mém těle vzpomínku na mé dětství a STUD s pocitem trapnosti a nepatřičnosti se vynořil v celé své síle.

Tohle „rande“ způsobilo zamrznutí mého těla na déle než půl roku. Nemohla jsem tančit, psát, pracovat, projevovat se. Neměla jsem chuť na vysoké podpatky a šaty, které jsem tenkrát měla na sobě. Několik týdnů jsem je na sebe neoblékla.
Padla jsem do takového studu, jako když jsem byla malá a zavřeli mě v pěti letech na 3 týdny do dětské psychiatrické léčebny kvůli dětské masturbaci. Tenkrát se bohužel dětská masturbace nebrala za zdravý vývoj dítěte.

Vůbec by mě nenapadlo, že ještě někdy zažiju podobné pocity studu, nepatřičnosti a odsouzení jako v dětství. Navíc do stavu úplného zamrznutí těla.

Teď, když o tom píšu, tak chápu, proč jsem od mala tančila – byla to moje terapie.
Při tanci mě nikdo nebrzdil, mohla jsem tančit vedle televize s pohledem do zrcadla, který byl součástí velké skříně s vystaveným porcelánem. Měla jsem podporu mých rodičů a celé rodiny.

Tanec může láskyplně a něžně uvolnit tvůj stud a už nikdy si nebudeš připadat trapně.
Možná hned při prvním kroku na cestě tancem nebudeš mít chuť tančit na vysokých podpatcích a předvádět se jako já, ale můžeš udělat první krok a důvěřovat, že tě povedu vědomá si tak citlivých zranění, která má spousta žen a určitě i mužů.
Některá zranění jsou tak potlačená, že o nich ani nevíš, ale tvoje tělo si je pamatuje.
To je kouzlo tance, nemusíš to vědět a rozebírat, stačí udělat první krok v tanci a uděláš tím obrovský krok v životě.

Jediné, co je potřeba, je pravdivost. Pravdivost sama k sobě, ke svým pocitům a emocím v těle.
Dát prostor své duši a Tvé myšlenky se změní. Uvidíš, ucítíš a zažiješ, kým jsi.
Stačí si TO DOVOLIT a nechat se vést Královnou noci.