Jak překonat stud a pocit trapnosti skrze vědomý pohyb?

Nečekaně se při rozhovoru s kamarádkou otevřelo velké téma – stud a trapnost. Nestačím se divit, jak hluboce uložená přesvědčení o sobě samých v těle nosíme.

Když jen tak tančím pro srandu s dcerou, je to v pohodě. Jenže když jsem tančila sama pro sebe na tvém workshopu, připadala jsem si trapně. Místo hudby slyším hlasy, které mi říkají, jak je trapné se takhle nakrucovat a předvádět se.

Svěřila se mi kamarádka. Na povrchu silná podnikatelka, uvnitř zranitelná holčička s pocitem nepatřičnosti.

Tělo si pamatuje i to, co hlava zapomněla

Není to jen příběh mé kamarádky. Další klientka mi vyprávěla, jak se doma snaží vytancovat napětí z celého dne, ale stačí jedna poznámka jejích pubertálních dcer: „Mami, co to tady předvádíš?“ a tělo okamžitě ztuhne pod nánosem odsouzení.

Naše tělo má neuvěřitelnou paměť na ponížení. Může to být vzpomínka na maminku, která vás v pubertě bouchla do zad s povelem „narovnej se“, nebo hlubší traumata. Tyto pocity nás vrací do nízkých úrovní vědomí, kde vládne stud – emoce, která nás doslova paralyzuje.

Když tělo zamrzne: Moje osobní zkušenost se studem

I já jsem zažila hluboký propad. V momentě nejčistší radosti, kdy jsem se projevila před mužem na rande, přišla ledová sprcha. Jeho pohrdavá reakce: „Tohle jako děláš? Takhle se předvádíš?“ spustila v mém těle dávnou vzpomínku z dětství.

Tato událost způsobila, že mé tělo „zamrzlo“ na více než půl roku. Nemohla jsem tančit, psát, ani se projevovat. Vrátily se pocity z mých pěti let, kdy mě na několik týdnů zavřeli do léčebny kvůli tehdy nepochopené dětské masturbaci. Stud, nepatřičnost a odsouzení se vynořily v celé své ničivé síle.

Tanec jako cesta ven ze „zámku“

Dnes už chápu, proč jsem od dětství tančila. Byla to moje terapie. Při tanci mě nikdo nebrzdil, měla jsem podporu rodiny a zrcadlo na staré skříni s porcelánem bylo mým bezpečným prostorem.

Tanec a vědomý pohyb dokážou uvolnit i to, co nedokážeme vyjádřit slovy při klasické terapii. Může láskyplně a něžně rozpustit váš stud, až si už nikdy nebudete připadat trapně.

Od Feldenkrais® metody k nespoutané improvizaci

Možná hned nebudete mít chuť tančit na vysokých podpatcích. To je v pořádku. Cesta k sebevědomí začíná u vnímání sebe sama v naprostém bezpečí.

Na workshopech Improvizace často začínáme Feldenkraisovou metodou. Ta vás naučí vnímat tělo bez hodnocení. Je to vědecký, a přesto jemný způsob, jak „přepsat“ mapy v mozku a zjistit, že se můžete hýbat efektivně a s lehkostí.
(Více o tom, jak Feldenkraisova metoda funguje, si můžete přečíst třeba v tomto článku Pocit přeskládaného těla: Jak chutná první lekce Feldenkrais® metody?

Když se díky Feldenkrais® metodě v těle ukotvíte a pocítíte bezpečí, vznikne prostor pro improvizaci. Ta není „předváděním se“. Je to nejvyšší forma pravdivosti k sobě samé. Je to vedlejší produkt toho, že už se ve svém těle nebojíte.

Udělejte první krok k pravdivosti

Některá zranění jsou tak potlačená, že o nich ani nevíte, ale vaše tělo si je pamatuje. Kouzlo tance a vědomého pohybu spočívá v tom, že je nemusíte složitě rozebírat. Stačí udělat první krok v tanci a uděláte tím obrovský krok ve svém životě.

Jediné, co je potřeba, je pravdivost – k sobě, ke svým pocitům a k emocím, které ve vás pohyb vyvolává.

Cítíte, že je čas nechat stud za sebou a začít se hýbat podle sebe? Zvu vás na cestu, kde vás povedu s vědomím a respektem k vašim citlivým zraněním.

Podívejte se na nabídku mých lekcí a workshopů.