
Když mě Jaroslav Šumbera oslovil s rozhovorem do jeho pořadu Skutečný život, velmi mě to potěšilo. Sama patřím mezi jeho posluchačky a musím přiznat, že vyměnit si role a být tentokrát v pozici hosta pro mě byla velká čest.
Povídali jsme si o věcech, které jsou protkány každou buňkou mého bytí – o pohybu, o vnímání vlastního těla a o tom, jak najít vnitřní klid i v dnešní uspěchané době.
Často se mě ptáte, jak spolu souvisí nespoutaná taneční improvizace a jemná, až vědecky přesná Feldenkraisova metoda. Pro mě je to jeden celek. Je to cesta k tomu, abychom se ve svém těle cítili jako v posvátném chrámu, a ne jako v těsném vězení.
V rozhovoru jsme narazili na to, že alopatická medicína je tu s námi jen krátce. Předtím tu byl přirozený proud – vnímání přírody a vlastního těla. Dnes jsme se ale naučili žít v „hlavě“ a v neustálém výkonu.
Když za mnou přijdou ženy na tanec, často vidím ten vnitřní boj: „Eli, já se stydím, já se neumím hýbat.“ Ale tanec není o tom, jestli vypadáte jako z latinskoamerické show. Je to o tom, že skrze pohyb dovolíte svým emocím odejít. Stud, vztek nebo smutek mají v těle své místo, a když je vytancujete, uvolníte prostor pro radost.
Mnoho z vás zná moji cestu s Feldenkrais metodou. V rozhovoru vysvětluji, jak tato geniální metoda Mošého Feldenkraise dokáže „opravit“ naše pohybové vzorce.
Právě v tom bezpečí se náš nervový systém dokáže učit. Ať už řešíte bolesti zad z věčného sezení u počítače, nebo se chcete jen znovu cítit lehce, tyhle strukturální lekce jsou klíčem.
Jarda otevřel i téma sexuality a ženské síly, která pramení z naší pánve. Pánev je náš motor, naše spojení se zemí. Pokud je tuhá, naše energie neproudí. V rozhovoru zmiňuji i svou oblíbenou lekci „Pánev na pochodu“. Stačí pár minut a najednou se vám lépe dýchá, jinak kráčíte a svět vypadá barevněji.
Moje práce má jediný cíl: pomoci vám stát se svobodnými lidmi. Svoboda pro mě znamená, že se v osmdesáti s lehkostí ohnete, zavážete si tkaničku a vyrazíte na výlet. Že se nebudete bát projevit, kým skutečně jste.
Budu moc ráda, když mi po zhlédnutí videa napíšete, jak to máte s pohybem vy. Co vám brání se roztančit? A v jakých chvílích se cítíte ve svém těle opravdu doma?
Pokud už docházíte na to, že jen dívat se a číst nestačí, a rádi byste pocítili sílu vědomého pohybu na vlastní kůži, zvu vás na individuální lekce. Společně se zaměříme přesně na to, co vaše tělo právě teď potřebuje.